|
|
Čeští sportovní novináři generace Y: Reflexe kariéry na základě profesní spokojenosti a motivace
Hobzová, Ilona ; Chladová, Marta (vedoucí práce) ; Turková, Kateřina (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá reflexí kariéry českých sportovních novinářů a novinářek na základě atributů profesní spokojenosti a motivace. Zaměřuje se na novináře generace Y, jejíž členové jsou v odborných studiích popisováni jako ekonomicky aktivní, požadující vyšší životní úroveň, kladoucí důraz na osobní uplatnění, ale zároveň zajímající se o svůj osobní a rodinný život. Cílem práce je popsat generaci sportovních novinářů a novinářek z hlediska jejich profesní spokojenosti a motivace. Práce se na základě kvantitativního dotazníkového šetření a kvalitativního výzkumu formou osobních polostrukturovaných rozhovorů a jejich následné analýzy metodou interpretativní fenomenologie pokouší zmapovat nejčastější výzvy, kterým novináři a novinářky patřící do generace Y během své kariéry čelí. Mezi ty patří například slaďování profesního a soukromého života, genderová nerovnost na pracovišti, generační konflikty v pracovním týmu nebo nedostatečné finanční ohodnocení. Vzorek je složen z mužů a žen, kteří v době konání rozhovorů pracovali v audiovizuálních, rozhlasových a tištěných/online sportovních médiích.
|
|
|
Jana Zátková (1859-1933). Zapomenutá osobnost jihočeské historie?
BÍLKOVÁ, Klára
Předložená bakalářská práce je pokusem o první komplexnější zachycení života a veřejné činnosti významné českobudějovické rodačky Jany Zátkové, která se do historie města zapsala nejen jako manželka vůdce českobudějovických Čechů Augusta Zátky. Své místo v dějinách rodného města i jihočeského regionu si zajistila především svou činností pro českou mládež a zejména pak vybudováním prvního českého dívčího lycea v Čechách. Práce je, kromě úvodu a závěru, rozdělena do pěti kapitol. První z nich je zaměřena na historii obou rodů, z nichž Jana Zátková pocházela (tj. Strandlů a Klavíků). Druhá kapitola popisuje její rodinné zázemí, dětství a výchovu až do doby sňatku s Augustem Zátkou. Jejich manželství je věnována třetí kapitola, která přibližuje také rodový původ Augusta Zátky a jeho veřejnou činnost, neopomíjí však ani životní osudy jejich tří dětí. V předposlední kapitole je zachycena veřejná činnost Jany Zátkové v rámci dámského spolku Ludmila. Poslední, pátá, kapitola pojednává o závěrečných letech jejího života.
|
|
|
Zákonnost důkazů v trestním řízení ve světle Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod
Nejedlý, Josef ; Hýbnerová, Stanislava (vedoucí práce) ; Hofmannová, Mahulena (oponent) ; Hubálková, Eva (oponent)
1 Abstrakt Předkládaná disertační práce se zabývá problematikou zákonnosti důkazů v trestním řízení ve světle Evropské úmluvy o ochraně lidských práv ("Úmluva"). Na první pohled by se mohlo zdát, že tato oblast s Úmluvou souvisí pouze pramálo. Žádné ustanovení Úmluvy výslovně neupravuje otázky dokazování a Evropský soud pro lidská práva ("ESLP") s ohledem na své subsidiární postavení a doktrínu čtvrté instance tradičně odmítá vyslovovat se k zákonnosti a přípustnosti důkazů. Přesto, jak dokládá poměrně bohatá judikatura ESLP a i někdejší Evropské komise pro lidská práva (společně "orgány Úmluvy"), zákonnost důkazů dávno není výlučnou doménou vnitrostátního práva. Jedná se navíc o oblast, ve které se štrasburské case-law rozvíjí obzvlášť dynamicky. Představuje tak výzvu pro právní vědu a praxi, jejichž nelehkým úkolem je tento vývoj nejen zachytit, ale i ovlivnit. Při zajišťování důkazů v rámci trestního řízení dochází velmi často k omezování základních práv jednotlivce. Nepřekvapí tedy, že se judikatura orgánů Úmluvy v oblasti dokazování rozvíjela právě v této oblasti. Tato práce analyzuje jednotlivé kategorie důkazů, ve vztahu k nimž se orgány Úmluvy měly příležitost dosud vyslovit nejvíce: důkazy získané za pomoci státem řízené provokace, důkazy získané mučením, nelidským nebo ponižujícím zacházením,...
|
|
|
Zákonnost důkazů v trestním řízení ve světle Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod
Nejedlý, Josef
1 Abstrakt Předkládaná disertační práce se zabývá problematikou zákonnosti důkazů v trestním řízení ve světle Evropské úmluvy o ochraně lidských práv ("Úmluva"). Na první pohled by se mohlo zdát, že tato oblast s Úmluvou souvisí pouze pramálo. Žádné ustanovení Úmluvy výslovně neupravuje otázky dokazování a Evropský soud pro lidská práva ("ESLP") s ohledem na své subsidiární postavení a doktrínu čtvrté instance tradičně odmítá vyslovovat se k zákonnosti a přípustnosti důkazů. Přesto, jak dokládá poměrně bohatá judikatura ESLP a i někdejší Evropské komise pro lidská práva (společně "orgány Úmluvy"), zákonnost důkazů dávno není výlučnou doménou vnitrostátního práva. Jedná se navíc o oblast, ve které se štrasburské case-law rozvíjí obzvlášť dynamicky. Představuje tak výzvu pro právní vědu a praxi, jejichž nelehkým úkolem je tento vývoj nejen zachytit, ale i ovlivnit. Při zajišťování důkazů v rámci trestního řízení dochází velmi často k omezování základních práv jednotlivce. Nepřekvapí tedy, že se judikatura orgánů Úmluvy v oblasti dokazování rozvíjela právě v této oblasti. Tato práce analyzuje jednotlivé kategorie důkazů, ve vztahu k nimž se orgány Úmluvy měly příležitost dosud vyslovit nejvíce: důkazy získané za pomoci státem řízené provokace, důkazy získané mučením, nelidským nebo ponižujícím zacházením,...
|
|
|
Zákonnost důkazů v trestním řízení ve světle Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod
Nejedlý, Josef ; Hýbnerová, Stanislava (vedoucí práce) ; Hofmannová, Mahulena (oponent) ; Hubálková, Eva (oponent)
1 Abstrakt Předkládaná disertační práce se zabývá problematikou zákonnosti důkazů v trestním řízení ve světle Evropské úmluvy o ochraně lidských práv ("Úmluva"). Na první pohled by se mohlo zdát, že tato oblast s Úmluvou souvisí pouze pramálo. Žádné ustanovení Úmluvy výslovně neupravuje otázky dokazování a Evropský soud pro lidská práva ("ESLP") s ohledem na své subsidiární postavení a doktrínu čtvrté instance tradičně odmítá vyslovovat se k zákonnosti a přípustnosti důkazů. Přesto, jak dokládá poměrně bohatá judikatura ESLP a i někdejší Evropské komise pro lidská práva (společně "orgány Úmluvy"), zákonnost důkazů dávno není výlučnou doménou vnitrostátního práva. Jedná se navíc o oblast, ve které se štrasburské case-law rozvíjí obzvlášť dynamicky. Představuje tak výzvu pro právní vědu a praxi, jejichž nelehkým úkolem je tento vývoj nejen zachytit, ale i ovlivnit. Při zajišťování důkazů v rámci trestního řízení dochází velmi často k omezování základních práv jednotlivce. Nepřekvapí tedy, že se judikatura orgánů Úmluvy v oblasti dokazování rozvíjela právě v této oblasti. Tato práce analyzuje jednotlivé kategorie důkazů, ve vztahu k nimž se orgány Úmluvy měly příležitost dosud vyslovit nejvíce: důkazy získané za pomoci státem řízené provokace, důkazy získané mučením, nelidským nebo ponižujícím zacházením,...
|
|
|
Zdravotně sociální situace žadatelů o mezinárodní ochranu v pobytové fázi azylové procedury
LOPOUROVÁ, Klára
Diplomovou práci jsem rozdělila do dvou částí. V teoretické části jsem s použitím literatury popsala zdravotně sociální situaci žadatelů o mezinárodní ochranu v pobytovém středisku Správy uprchlických zařízení i zdravotně sociální situaci žadatelů o mezinárodní ochranu bydlících na soukromé adrese. V praktické části jsem zkoumala zdravotně sociální situaci žadatelů o mezinárodní ochranu žijících v pobytovém středisku a těch, kteří žijí v soukromí. Cíl práce byl naplněn. Zmapovala jsem a porovnala zdravotně sociální situaci žadatelů o mezinárodní ochranu žijících v pobytovém středisku a těch, kteří žijí v soukromí. Podařilo se mi zmapovat, jaké oblasti potřeb mají narušeny žadatelé o mezinárodní ochranu bydlící v pobytovém středisku Správy uprchlických zařízení Kostelec nad Orlicí a jaké oblasti potřeb mají narušeny žadatelé o mezinárodní ochranu žijící na soukromé adrese v Brně. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že mají narušeny všechny oblasti potřeb. Žadatelé o mezinárodní ochranu bydlící v pobytovém středisku Kostelec nad Orlicí mají narušeny všechny potřeby včetně potřeb spirituálních. Žadatelé o mezinárodní ochranu žijící v soukromí v Brně mají také narušeny všechny oblasti potřeb, ovšem kromě potřeb spirituálních.
|
host ::
RSS.